Praha, 23. 1. 2021 – Vedle části věnované jednání institucí Evropské unie tvořily sobotní program letošního online modelového zasedání diskuze se vzácnými hosty aktivními ve veřejném dění. Pozvání organizátorů přijali europoslankyně Markéta Gregorová, vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku Ladislav Miko a starosta Branišovic na Brněnsku Marek Sovka. S těmi účastníci diskutovali o občanské participaci mladých lidí, ale také o environmentálních otázkách.
Europoslankyně Gregorová: Mladí lidé nechtějí mít „poskvrněné jméno“ příslušností k politické straně
Prvním z hostů, kteří přijali pozvání organizátorů a diskutovali s účastníky, byla česká europoslankyně Markéta Gregorová. Ta se se studenty bavila na téma občanské participace, kdy nejprve uvedla svůj názor, že mladí lidé se nechtějí politicky participovat, protože se bojí, že by si svým členstvím v politické straně mohli „pošpinit jméno“ a že by jim to mohlo působit problémy například v budoucnu při hledání zaměstnání. Zároveň podle paní europoslankyně hraje roli také gender, kdy mladí muži mají větší tendenci k vyšší participaci.
Adéla Dvořáková nesouhlasila s tím, že by roli hrála otázka „pošpinění jména“, podle ní o tomto takto mladí lidé neuvažují. Zajímavý pohled do debaty pak také přinesl Daniel Farkaš, který si myslí, že je dobré si vstupem do politiky „poskvrnit jméno“, protože to ukáže, že člověk dokáže uvažovat a že si osvojil nějaké hodnoty. V této části diskuze si vzal slovo i Dominik Palkovič, který uvedl konkrétní příklady pracovních, kde je příslušnost k politické straně z etického hlediska nepřijatelná. Na něj navázal Simon Mendel, jehož cílem je pracovat v diplomacii, a tak se rozhodl, i přes svůj zájem o vyšší občanskou a politickou participaci, že tak neučiní, aby z toho neměl problém. Jako alternativu uvedl různé nestranické skupiny Jonáš Továrek pak podotknul, že je u nás také rozšířené negativní nahlížení na to, když někdo chce vstoupit do strany. Na tuto diskusi reagovala paní europoslankyně tím, že mladí nemusejí hned vstoupit do strany, ale že existují ve stranách i jakési předstupně členství.
Více dopodrobna byla řešena také výše zmíněná otázka genderu, která vyvolala vášnivou diskuzi. Aleš Fajstaver uvedl, že podle něj záleží jen na kvalitě, a ne pohlaví kandidátů. Na to Gregorová reagovala tím, že to je žádoucí stav, který není aktuální, s čímž souhlasila i Adéla Dvořáková. Klára Jelínková uvedla, že mladí muži vstupují častěji do politiky, protože si více věří, Matyáš Vašňovský důvod spatřoval v tom, že muži mají menší problém promlouvat před větším množstvím lidí. Zazněl také názor, že ženy mají tendenci návrhům dávat rozměr a kluci to spíš táhnou dopředu (Zimčík). S touto generalizací nesouhlasil Fajstaver, který na příkladu dvou političek, které jsou úplně odlišné, dokládal, že to tak není.
Europoslankyně Gregorová v závěru uvedla také, že mladí jsou více politizovaní, protože je nyní mnohem víc informačních nástrojů, ze kterých lze čerpat informace, které je občansky „aktivizují“ – jako příklad uvedla i memes, s čímž nesouhlasil Jan Chovanec, který v tom spíše vidí důvod, proč si volíme špatné představitele, když si z politiky děláme legraci.
Ladislav Miko: Green Deal není pouhým deadlinem pro klimatickou neutralitu
V rámci bloku diskusí studenti debatovali i s bývalým ministrem životního prostředí ČR a současným vedoucím zastoupení Evropské komise v SR Ladislavem Mikem o Zelené dohodě pro Evropu. Pan Miko zdůraznil, že dohoda není pouhým deadlinem pro klimatickou neutralitu kontinentu, ale paradigmatickou změnou pro celý způsob politiky do budoucna. Věnoval se jednotlivým principům za dosažením klimatických cílů, například finančnímu rámci pro podporu uhelných regionů či cirkulární ekonomice. Evropa je v klimatické politice globálním lídrem, což sice znamená, že při transformaci přijímá větší riziko a vyšší náklady, avšak zbytek světa vyzkoušené postupy od EU přebírá a odkupuje.
Jaroslav Svoboda se zajímal o podporu železniční dopravy, která je součástí Evropského rámce pro dopravu. Konkrétně v Česku je náročné (ale ne neřešitelné) hledat prostor pro nové koridory ve vůbec nejhustší síti starých železnic. Dominik Palkovič vyjádřil obavy ohledně tzv. carbon leakage, neboli přesunu výroby do třetích zemí s ještě vyšší uhlíkovou stopou. Navzdory očekávání k tomu v poslední době podle pana Mika téměř nedochází, protože si firmy uvědomují, že dříve či později budou muset modernizovat výrobu i ve třetích zemích. Unie nicméně disponuje mechanismy pro omezení carbon leakage, např. uhlíkovým clem a standardy pro výrobní procesy dováženého zboží. Evropa pro firmy představuje velmi atraktivní trh s vysokou kupní silou, a tudíž má možnost stanovit si jistá pravidla. Také výrobky „Made in EU“ jsou pro spotřebitele po celém světě právě díky vysokým standardům atraktivní. Co se týče globální situace, není zatím legislativně možné, aby EU penalizovala USA nebo Čínu za nedodržování dohod, nicméně je možné stupňovat mezinárodní tlak.
Tématem roku pro Národní pracovní skupinu pro strukturovaný dialog s mládeží jsou dezinformace
Tématem tohoto roku pro Národní pracovní skupinu pro strukturovaný dialog s mládeží, zastoupenou v diskusi Michaelou Doležalovou a Zuzanou Wildovou, je tento rok přístup k informacím. Zapojování mladých lidí do jakýchkoli demokratických procesů je nezbytné. Ale aby se mohli zapojit, stejně nezbytný je i jejich přístup ke kvalitním a ověřeným zdrojům informací. Dnešní diskuse se soustředila na dezinformace, kdy převážně v českém online prostoru účastníci zmiňovali, že problém s problém se šířením dezinformací není ani tak problémem mládeže, jako spíše starších generací, které jsou náchylné dezinformacím věřit. Jako řešení byla zdůrazněna potřeba mezigeneračního dialogu a vzájemné pomoci s využíváním dostupných zdrojů.
Také zaznělo, že během „koronakrize“ byli lidé celosvětově mnohem více náchylní věřit hoaxům, a to i kvůli tomu, že se mnohým zhoršily životní podmínky. Z diskuse rovněž vyplynulo, že mladí lidé velmi živě vnímají propojení dezinformační scény na extremistické strany, ať už v Česku a na Slovensku, ale i například ve Spojených státech. Mnozí se shodly na tom, že hlavním problémem je vzdělávací systém, v jehož rámci lidé nejsou vedeni ke kritickému myšlení. V debatě se většina zúčastněných vyjádřila, že nejdůležitějším zdrojem informací je pro ně denní tisk. V těsném závěsu zůstala veřejnoprávní média a internetové zpravodajské servery či sociální sítě, ale rozdíl v rozsahu využívání jednotlivých médií nebyl zásadní. Společným závěrem bylo, že je nutné dbát na zdroj informací a způsob jejich následného sdílení se svým okolím.
Starosta Sovka: Býval jsem považovaný za radioaktivního místostarostu
Posledním hostem v rámci diskuse byl starosta Branišovic na Brněnsku Marek Sovka, který s účastníky řešil téma „mladí lidé a politika“. První část svého vystoupení věnoval svým politickým začátkům, kdy nebyl ve své obci příliš populární, protože byl až příliš aktivní a přicházel s inovativními řešeními, která se nesetkávala s pochopením jeho kolegů v zastupitelstvu. Z toho důvodu dostal také přezdívku „radioaktivní místostarosta“.
Řešena byla také otázka mládežnických organizací, které jsou podle Sovky přínosné, protože tam mladí lidé mohou růst a získávat přehled o veřejných otázkách, a také zkušenosti, které se mu mohou hodit při případném vstupu do politiky. Dotčena byla také problematika školství, kdy si mladý starosta myslí, že je problém, že ve školství je málo mladých vyučujících, kteří jsou schopni moderně učit společenské vědy a vychovávat tak studenty k úctě k demokracii. Sovka si ale myslí, že aktuální trend spěje ke kýženému omlazení učitelských sborů.
Martina Beránková a Jan Jakovljevič
