Video vzkazy účastníků projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“ i v netradičním online ročníku!

Mladí lidé zapojení do netradičního online ročníku „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“ představují prostřednictvím video vzkazů svůj pohled na tři témata – Green Deal, občanskou participaci a na téma mladí lidé a přístup k informacím. O těch měli možnost diskutovat se zajímavými hosty během modelového zasedání. To se uskutečnilo online v lednu letošního roku. Video vzkazy zpracovali účastníci samostatně a my vám je zde přinášíme!

 

Green Deal

 

Mladí lidé a přístup k informacím

 

Občanská participace

 

Projekt Rozhoduj o Evropě je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky: Modelové zasedání institucí EU se letos uskutečnilo online

Praha, 27. 1. 2021 – Modelové zasedání institucí Evropské unie se uskutečnilo ve dnech 22. až 24. ledna 2021. Oproti předchozím ročníkům se však studenti nesetkali osobně v některém z českých či slovenských měst, ale museli se kvůli pokračující pandemii COVID-19 spokojit s online prostředím. I tak se ale organizátorům podařilo zachovat nezbytné součásti modelového zasedání, a i letos mohli účastníci diskutovat se zajímavými hosty, a vyzkoušet si vícedenní jednání v institucích EU.

Hned na úvod, v pátek 22. ledna ve 14:00 přivítali mladé účastníky na modelovém zasedání Michael Murad a Tímea Červeňová za EUTIS, o.p.s., kteří představili samotné organizátory a zároveň shrnuli, jak probíhala fáze regionálních seminářů v České republice a na Slovensku. Následně se ke slovu dostali již naši hosté, kdy prvním, kdo promluvil k účastníkům, byl slovenský europoslanec Vladimír Bilčík. Ten ocenil, že projekt pokračuje i v době pandemie a že se podařilo i pro letošní ročník zachovat jeho česko-slovenský rozměr. Europoslanec Bilčík také vyzdvihl roli Evropské unie, coby platformy mezi jednotlivými státy. „Hodnota EU je něco, co dokážeme pořádně ocenit až při krizích. Debaty v Unii jsou často těžké, ale daří se dosáhnout domluvy,“ uvedl Bilčík, podle kterého je důležité spolupráce bojovat s dezinformacemi, k čemuž může tento projekt také přispět.

Poté se slova ujal český senátor Marek Hilšer, který vyjádřil radost, že se mladí lidé zajímají o politiku a že se zajímají o problematiku EU. Senátor Hilšer následně hovořil o demokracii a její hodnotě. „Demokratické uvažování je způsob života, nerodíme se s ním a musíme se ho pořád učit a pečovat tak o demokracii,“ zdůraznil Marek Hilšer.Podle něj je vcelku zázrak,že EU vůbec vznikla a stále drží pohromadě, a to zejména s ohledem na odlišnost politických kultur v jednotlivých státech. V závěru svého vystoupení zmínil roli hodnot jako je svoboda, respekt k jednotlivci nebo například lidská práva, kdy uvedl, že dokud budou tyto hodnoty prioritou v národních státech, EU vydrží celistvá.

Na pana senátora navázala vedoucí katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Petra Mlejnková, která taktéž ocenila důležitost projektu a byla potěšena tím, že mohla sledovat mladé lidi, kteří mají zájem o veřejné dění evropské otázky. Podle ní je debata a aktivní zapojení občanu do veřejných otázek v demokracii klíčová. „Pokud bychom se nezajímali o vývoj našeho prostředí, vznikl by prostor ke zlovůli a na síle by nabíraly populistické a nedemokratické názory,“ upozornila Petra Mlejnková, podle které se tomuto da zabránit vzděláváním a podílením se na správě věcí veřejných. Jen tak totiž nebudeme manipulovatelní.

Následně vystoupil ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Igor Blahušiak, který byl rád, že se letošní ročník mohl uskutečnit aspoň online. Potěšen byl také tím, že vidí mladé lidi, kteří se zajímají o veřejné dění a evropské otázky. V závěru svého vystoupení popřál účastníkům, aby si akci užili a aby načerpali nové poznatky a pochopili komplikovaný rozhodovací proces EU. Na Igora Blahušiaka navázal Filip Hanka ze Zastoupení Evropské komise v ČR, který své vystoupení zahájil historickým exkurzem do doby, kdy ČR žádala o členství v EU, a také představil aktivity Zastoupení Evropské komise a uvedl, že se těší na debaty, které budou během následujících dní probíhat.

Dalším řečníkem byla Lenka Longuemart z Konrad-Adenauer-Stiftung ČR, která byla potěšena, že mohla vidět tolik mladých lidí, kteří se i v této době chtějí zúčastnit projektu, jakým je Rozhoduj o Evropě. „Je skvělé vidět, že mladým lidem není lhostejné, jakým směrem se bude náš stát vyvíjet,“ neskrývala své nadšení. Vyzdvihla také roli svobody a toho, že máme sílu změnit k lepšímu prostředí, ve kterém žijeme. V závěru představila aktivity Konrad-Adenauer-Stiftung ČR a zdůraznila roli vzdělávání, které je zásadní pro to, abychom byli odolní vůči dezinformacím.
Poslední trojici řečníků tvořil Kamil Sládek z Centra pre európsku politiku, Veronika Goldiňáková ze Slovenské společnosti pre zahraničnú politiku a vedoucí sítě Eurocenter Ludmila Johnová. Všichni jmenovaní ocenili, že se akci i přes současnou komplikovanou situaci podařilo uskutečnit a popřáli účastníkům, aby si jednání užili a něco se naučili. Ludmila Johnová pak také představila Eurocentra a jejich aktivity.

Se zajímavými hosty se pak mohli mladí účastníci setkat také v průběhu celého sobotního programu, kdy postupně diskutovali s europoslankyní Markétou Gregorovou, vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku Ladislavem Mikem, Michaelou Doležalovou a Zuzanou Wildovou z Národní pracovní skupiny pro strukturovaný dialog s mládeží, a také se starostou Branišovic na Brněnsku Markem Sovkou. V debatách byla řešena témata jako občanská participace mladých lidí, environmentální otázky a to, co by měl obsahovat Green Deal, přístup mladých lidí k informacím, nebo také otázka vztahu mladých lidí a politiky.

Vedle těchto diskusí s hosty prostupovala celý program modelového zasedání jednání v institucích EU – v Evropském parlamentu a Radě EU, kde se zúčastnění studenti a studentky vžili do role ministrů a ministryň členských států, europoslanců a europoslankyň a řešili návrh nařízení, kterým se posiluje mandát Evropské lékové agentury. Vedle jednání o legislativním aktu měli možnost účastníci v Radě EU řešit při krizovém jednání situaci v Bělorusku, kdy přijali společné stanovisko a sankční opatření. V Evropském parlamentu pak probíhala jednání o Sacharovově ceně za svobodu myšlení, kterou naši europoslanci a europoslankyně udělili Alexejovi Navalnému. Oběma institucím se podařilo návrh nařízení schválit po druhém čtení. Tato simulační část byla soutěžní a tři nejúspěšnější účastníci z obou institucí obdrželi od organizátorů hodnotné ceny.

Projekt Rozhoduj o Evropě je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Sobota na modelovém zasedání se nesla ve znamení diskusí

Praha, 23. 1. 2021 – Vedle části věnované jednání institucí Evropské unie tvořily sobotní program letošního online modelového zasedání diskuze se vzácnými hosty aktivními ve veřejném dění. Pozvání organizátorů přijali europoslankyně Markéta Gregorová, vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku Ladislav Miko a starosta Branišovic na Brněnsku Marek Sovka. S těmi účastníci diskutovali o občanské participaci mladých lidí, ale také o environmentálních otázkách.

Europoslankyně Gregorová: Mladí lidé nechtějí mít „poskvrněné jméno“ příslušností k politické straně

Prvním z hostů, kteří přijali pozvání organizátorů a diskutovali s účastníky, byla česká europoslankyně Markéta Gregorová. Ta se se studenty bavila na téma občanské participace, kdy nejprve uvedla svůj názor, že mladí lidé se nechtějí politicky participovat, protože se bojí, že by si svým členstvím v politické straně mohli „pošpinit jméno“ a že by jim to mohlo působit problémy například v budoucnu při hledání zaměstnání. Zároveň podle paní europoslankyně hraje roli také gender, kdy mladí muži mají větší tendenci k vyšší participaci.
Adéla Dvořáková nesouhlasila s tím, že by roli hrála otázka „pošpinění jména“, podle ní o tomto takto mladí lidé neuvažují. Zajímavý pohled do debaty pak také přinesl Daniel Farkaš, který si myslí, že je dobré si vstupem do politiky „poskvrnit jméno“, protože to ukáže, že člověk dokáže uvažovat a že si osvojil nějaké hodnoty. V této části diskuze si vzal slovo i Dominik Palkovič, který uvedl konkrétní příklady pracovních, kde je příslušnost k politické straně z etického hlediska nepřijatelná. Na něj navázal Simon Mendel, jehož cílem je pracovat v diplomacii, a tak se rozhodl, i přes svůj zájem o vyšší občanskou a politickou participaci, že tak neučiní, aby z toho neměl problém. Jako alternativu uvedl různé nestranické skupiny Jonáš Továrek pak podotknul, že je u nás také rozšířené negativní nahlížení na to, když někdo chce vstoupit do strany. Na tuto diskusi reagovala paní europoslankyně tím, že mladí nemusejí hned vstoupit do strany, ale že existují ve stranách i jakési předstupně členství.
Více dopodrobna byla řešena také výše zmíněná otázka genderu, která vyvolala vášnivou diskuzi. Aleš Fajstaver uvedl, že podle něj záleží jen na kvalitě, a ne pohlaví kandidátů. Na to Gregorová reagovala tím, že to je žádoucí stav, který není aktuální, s čímž souhlasila i Adéla Dvořáková. Klára Jelínková uvedla, že mladí muži vstupují častěji do politiky, protože si více věří, Matyáš Vašňovský důvod spatřoval v tom, že muži mají menší problém promlouvat před větším množstvím lidí. Zazněl také názor, že ženy mají tendenci návrhům dávat rozměr a kluci to spíš táhnou dopředu (Zimčík). S touto generalizací nesouhlasil Fajstaver, který na příkladu dvou političek, které jsou úplně odlišné, dokládal, že to tak není.
Europoslankyně Gregorová v závěru uvedla také, že mladí jsou více politizovaní, protože je nyní mnohem víc informačních nástrojů, ze kterých lze čerpat informace, které je občansky „aktivizují“ – jako příklad uvedla i memes, s čímž nesouhlasil Jan Chovanec, který v tom spíše vidí důvod, proč si volíme špatné představitele, když si z politiky děláme legraci.

Ladislav Miko: Green Deal není pouhým deadlinem pro klimatickou neutralitu

V rámci bloku diskusí studenti debatovali i s bývalým ministrem životního prostředí ČR a současným vedoucím zastoupení Evropské komise v SR Ladislavem Mikem o Zelené dohodě pro Evropu. Pan Miko zdůraznil, že dohoda není pouhým deadlinem pro klimatickou neutralitu kontinentu, ale paradigmatickou změnou pro celý způsob politiky do budoucna. Věnoval se jednotlivým principům za dosažením klimatických cílů, například finančnímu rámci pro podporu uhelných regionů či cirkulární ekonomice. Evropa je v klimatické politice globálním lídrem, což sice znamená, že při transformaci přijímá větší riziko a vyšší náklady, avšak zbytek světa vyzkoušené postupy od EU přebírá a odkupuje.
Jaroslav Svoboda se zajímal o podporu železniční dopravy, která je součástí Evropského rámce pro dopravu. Konkrétně v Česku je náročné (ale ne neřešitelné) hledat prostor pro nové koridory ve vůbec nejhustší síti starých železnic. Dominik Palkovič vyjádřil obavy ohledně tzv. carbon leakage, neboli přesunu výroby do třetích zemí s ještě vyšší uhlíkovou stopou. Navzdory očekávání k tomu v poslední době podle pana Mika téměř nedochází, protože si firmy uvědomují, že dříve či později budou muset modernizovat výrobu i ve třetích zemích. Unie nicméně disponuje mechanismy pro omezení carbon leakage, např. uhlíkovým clem a standardy pro výrobní procesy dováženého zboží. Evropa pro firmy představuje velmi atraktivní trh s vysokou kupní silou, a tudíž má možnost stanovit si jistá pravidla. Také výrobky „Made in EU“ jsou pro spotřebitele po celém světě právě díky vysokým standardům atraktivní. Co se týče globální situace, není zatím legislativně možné, aby EU penalizovala USA nebo Čínu za nedodržování dohod, nicméně je možné stupňovat mezinárodní tlak.

Tématem roku pro Národní pracovní skupinu pro strukturovaný dialog s mládeží jsou dezinformace

Tématem tohoto roku pro Národní pracovní skupinu pro strukturovaný dialog s mládeží, zastoupenou v diskusi Michaelou Doležalovou a Zuzanou Wildovou, je tento rok přístup k informacím. Zapojování mladých lidí do jakýchkoli demokratických procesů je nezbytné. Ale aby se mohli zapojit, stejně nezbytný je i jejich přístup ke kvalitním a ověřeným zdrojům informací. Dnešní diskuse se soustředila na dezinformace, kdy převážně v českém online prostoru účastníci zmiňovali, že problém s problém se šířením dezinformací není ani tak problémem mládeže, jako spíše starších generací, které jsou náchylné dezinformacím věřit. Jako řešení byla zdůrazněna potřeba mezigeneračního dialogu a vzájemné pomoci s využíváním dostupných zdrojů.
Také zaznělo, že během „koronakrize“ byli lidé celosvětově mnohem více náchylní věřit hoaxům, a to i kvůli tomu, že se mnohým zhoršily životní podmínky. Z diskuse rovněž vyplynulo, že mladí lidé velmi živě vnímají propojení dezinformační scény na extremistické strany, ať už v Česku a na Slovensku, ale i například ve Spojených státech. Mnozí se shodly na tom, že hlavním problémem je vzdělávací systém, v jehož rámci lidé nejsou vedeni ke kritickému myšlení. V debatě se většina zúčastněných vyjádřila, že nejdůležitějším zdrojem informací je pro ně denní tisk. V těsném závěsu zůstala veřejnoprávní média a internetové zpravodajské servery či sociální sítě, ale rozdíl v rozsahu využívání jednotlivých médií nebyl zásadní. Společným závěrem bylo, že je nutné dbát na zdroj informací a způsob jejich následného sdílení se svým okolím.

Starosta Sovka: Býval jsem považovaný za radioaktivního místostarostu

Posledním hostem v rámci diskuse byl starosta Branišovic na Brněnsku Marek Sovka, který s účastníky řešil téma „mladí lidé a politika“. První část svého vystoupení věnoval svým politickým začátkům, kdy nebyl ve své obci příliš populární, protože byl až příliš aktivní a přicházel s inovativními řešeními, která se nesetkávala s pochopením jeho kolegů v zastupitelstvu. Z toho důvodu dostal také přezdívku „radioaktivní místostarosta“.
Řešena byla také otázka mládežnických organizací, které jsou podle Sovky přínosné, protože tam mladí lidé mohou růst a získávat přehled o veřejných otázkách, a také zkušenosti, které se mu mohou hodit při případném vstupu do politiky. Dotčena byla také problematika školství, kdy si mladý starosta myslí, že je problém, že ve školství je málo mladých vyučujících, kteří jsou schopni moderně učit společenské vědy a vychovávat tak studenty k úctě k demokracii. Sovka si ale myslí, že aktuální trend spěje ke kýženému omlazení učitelských sborů.

Martina Beránková a Jan Jakovljevič

Europoslanec Bilčík: Dlhoročné skúsenosti sú dôležité, ale zďaleka nie všetkým pre úspech v politike

Praha, Bratislava, 23. 1. 2021 – Na včerejším zahájení online modelového zasedání institucí EU v rámci projektu Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky promluvil k účastníkům slovenský europoslanec Vladimír Bilčík. Hovořil o důležitosti evropské spolupráce, a také o riziku, které představují dezinformace. Evropskému reportéru se s panem europoslancem podařilo po zahájení spojit a udělat s ním exkluzivní rozhovor.

Proč by se podle Vás měli mladí zajímat o politiku a veřejné dění obecně?
Politika sa týka každého takmer pri všetkom, čoho sa chytíme. A mladých ľudí sa dnešné rozhodnutia budú týkať na dlhé roky dopredu.

Jaké máte zkušenosti s občanskou participací mladých lidí? Je to podle vás tak špatné, jak ukazují různé průzkumy?
Nemám prehľad o oficiálnych štatistikách politickej participácie mladých, ale zdá sa mi, že nikdy im ešte tak veľmi nezáležalo napríklad na klíme a prírode ako dnes. Učil som dlhé roky vysokoškolských študentov na politológii v Bratislave a aj teraz mám okolo seba množstvo mladých politicky angažovaných ľudí. Moju kampaň do europarlamentu viedol mladý muž – študent zo stredného Slovenska Jerguš Ridzoň, ktorý sa minulý rok stal kancelárom politickej strany SPOLU, a to má 23 rokov. Už ako gymnazista v Banskobystrickom kraji pracoval na kampani v regionálnych voľbách. V strane máme Mladých SPOLU, mládežnícku organizáciu pre aktívne mladé ženy a mužov, ktorí chcú pracovať na zmene pomerov vo svojom okolí. Môj europoslanecký tím v Bratislave je plný šikovných mladých ľudí, v našich kanceláriách stážujú verejne aktívni študenti. Aj teraz počas pandémie mám online diskusie so študentkami a študentmi, ktorí sa chcú niečo dozvedieť o práci europoslanca a európskej politike. Takže žijem tak trochu v bubline, ktorá je práveže o účasti mladých v politike.

Jak lze podle Vás zvýšit míru participace mladých lidí?
Ale áno, platí, že participácii mladých by pomohli aktívne politické strany s fungujúcimi mládežníckymi organizáciami, úspešné vzory mladých žien a mužov v politike, ktorí vedia osloviť a motivovať ďalších mladých ľudí. A podľa mňa je dôležité diskutovať a učiť o politike aj na školách, aj prostredníctvom takých projektov ako je “Rozhoduj o Európe”.

Co byste vzkázal lidem, kteří říkají, že mladí jsou nezkušení a jejich názor tak nemá stejnou váhu?
Že dlhoročné skúsenosti sú dôležité, ale zďaleka nie všetkým pre úspech v politike. Aj mladí ľudia môžu priniesť iný pohľad a obohatiť politiku o vlastnú skúsenosť. A hlavne v demokracii potrebujú svojich zástupcov a svoje vzory aj v politike. Páči sa mi ako v českom verejnom priestor pracuje a motivuje druhých napríklad pán poslanec Dominik Feri. Keď som v roku 2019 nastúpil do europarlamentu, jednu z prvých vecí, ktorú povedal náš frakčný šéf Manfred Weber, bola veta o tom, že hlas každého poslanca je rovnako dôležitý, je jedno či je nový alebo tu sedí 20 rokov. Mnohí mladí ľudia sú vzdelaní, sčítaní, rozhľadení a majú silné a jasné názory. Mali by sme ich počúvať a oceniť ich talent.

Přesně před rokem jsme se viděli osobně v Bratislavě na modelovém zasedání, nyní probíhá stejná akce online. Jak byste zhodnotil uplynulý rok a fungování Unie a EP v období pandemie COVID-19?
Politika sa dlhodobo nedá robiť online. Ľudia sa musia stretnúť, rokovať naživo, vidieť si do očí. Európska únia a europarlament sa museli prispôsobiť novým okolnostiam a zvládli sme to. Potrebujeme však návrat do normálu a verím, že aj vďaka spoločnému európskemu úsiliu, ktoré nám dalo k dispozícii vakcínu proti koronavírusu, sa nám to už tento rok môže podariť.

Projekt Rozhoduj o Evropě je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Jan Jakovljevič

Modelové zasedání institucí EU ročníku 2020/2021 bylo zahájeno

Praha, 22. 1. 2021 – V pátek 21. ledna 2021 ve 14 hodin bylo zahájeno modelové zasedání, které navazuje na sérii regionálních seminářů projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky. I nyní se kvůli pokračující pandemii onemocnění COVID-19 setkali organizátoři s účastníky v online prostoru. Na zahájení se připojilo také devět hostů aktivních ve veřejném dění, kteří studenty na akci přivítali.

Hned na úvod přivítali mladé účastníky na modelovém zasedání Michael Murad a Tímea Červeňová za EUTIS, o.p.s., kteří představili jak samotné organizátory, tak také shrnuli, jak probíhala fáze regionálních seminářů v České republice a na Slovensku.
Následně se ke slovu dostali již naši hosté, kdy prvním, kdo promluvil k účastníkům, byl slovenský europoslanec Vladimír Bilčík, který ocenil, že projekt pokračuje i v době pandemie a že se podařilo i pro letošní ročník zachovat jeho česko-slovenský rozměr. Pan europoslanec pak také vyzdvihl roli Evropské unie, coby platformy spolupráce mezi jednotlivými státy. „Hodnota EU je něco, co dokážeme pořádně ocenit až při krizích. Debaty v Unii jsou často těžké, ale daří se dosáhnout domluvy,“ uvedl Bilčík, podle kterého je důležité bojovat s desinformacemi, k čemuž může tento projekt také přispět.

Poté se slova ujal český senátor Marek Hilšer, který vyjádřil radost, že se mladí lidé zajímají o politiku a že se zajímají o problematiku EU. Pan senátor pak hovořil o demokracii a její hodnotě. „Demokratické uvažování je způsob života, nerodíme se s ním a musíme se ho pořád učit a pečovat tak o demokracii,“ zdůraznil Marek Hilšer, podle kterého je vcelku zázrak že EU vůbec vznikla a stále drží pohromadě, a to obzvlášť s ohledem na odlišnost politických kultur v jednotlivých státech. V závěru svého vystoupení zmínil roli hodnot jako je svoboda, respekt k jednotlivci nebo například lidská práva, kdy uvedl, že dokud budou tyto hodnoty prioritou v národních státech, EU vydrží celistvá.

Na pana senátora navázala vedoucí katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Petra Mlejnková, která taktéž ocenila důležitost projektu a byla potěšena tím, že mohla sledovat mladé lidi, kteří mají zájem o veřejné dění evropské otázky. Podle ní je debata a aktivní zapojení občanu do veřejných otázek v demokracii klíčová. „Pokud bychom se nezajímali o vývoj našeho prostředí, vznikl prostor ke zlovůli a na síle by nabíraly populistické a nedemokratické názory,“ upozornila Petra Mlejnková, podle které se tomuto da zabránit vzděláváním a podílením se na správě věcí veřejných. Jen tak totiž nebudeme manipulovatelní.

Následně vystoupil ředitel Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Igor Blahušiak, který byl rád, že se letošní ročník mohl uskutečnit aspoň online. Potěšen byl také tím, že vidí mladé lidi, kteří se zajímají o veřejné dění a evropské otázky. V závěru svého vystoupení popřál účastníkům, aby si akci užili a aby načerpali nové poznatky a pochopili komplikovaný rozhodovací proces EU. Na Igora Blahušiaka navázal Filip Hanka ze Zastoupení Evropské komise v ČR, který své vystoupení zahájil historickým exkurzem do doby, kdy ČR žádala o členství v EU, a také představil aktivity Zastoupení Evropské komise a uvedl, že se těší na debaty, které budou během následujících dní probíhat.

Dalším řečníkem byla Lenka Longuemart z Konrad-Adenauer-Stiftung ČR, která byla potěšena, že mohla vidět tolik mladých lidí, kteří se i v této těžké době chtějí zúčastnit projektu, jakým je Rozhoduj o Evropě. „Je skvělé vidět, že mladým lidem není lhostejné, jakým směrem se bude náš stát vyvíjet,“ neskrývala své nadšení. Vyzdvihla také roli svobody a toho, že máme sílu změnit k lepšímu prostředí, ve kterém žijeme. V závěru představila aktivity Konrad-Adenauer-Stiftung ČR a zdůraznila roli vzdělávání, které je zásadní pro to, abychom byli odolní vůči dezinformacím.

Poslední trojici řečníků tvořil Kamil Sládek z Centra pre európsku politiku, Veronika Goldiňáková ze Slovenské společnosti pre zahraničnú politiku a vedoucí sítě Eurocenter Ludmila Johnová. Všichni jmenovaní ocenili, že se akci i přes současnou komplikovanou situaci podařilo uskutečnit a popřáli účastníkům, aby si jednání užili a něco se naučili. Ludmila Johnová pak také představila Eurocentra a jejich aktivity.

Po slavnostním zahájení přišla na řadu po krátké přestávce část, při které měli mladí účastníci možnost vzájemně se poznat a navodit o něco neformálnější atmosféru. Poté už následovala jedna z hlavních částí programu, kdy se ze studentů stali evropští zákonodárci, kteří se rozdělili do institucí a začali s jednáními o návrhu nařízení, kterým má za cíl posílení mandátu Evropské lékové agentury.

Projekt je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.
Jan Jakovljevič

Letošní online regionální semináře jsou minulostí!

Brno, 3. 12. 2020 – Posledním, v pořadí sedmým, seminářem byla zakončena série sedmi regionálních seminářů letošního ročníku projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“. Ten se uskutečnil ve středu 2. prosince pro Prahu a Středočeský kraj. I tentokrát studenti jednali coby evropští zákonodárci o skutečné agendě, a také diskutovali s hosty z veřejného života. Na fázi regionálních seminářů naváže na konci ledna 2021 modelové zasedání institucí EU.

Probudit se, dát si něco dobrého k snídani, zapnout počítač a připojit se k videohovoru na platformě MS Teams. Tak by se dala v krátkosti shrnout rána všech účastníků letošních sedmi online regionálních seminářů projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“. Výjimkou nebyli ani studenti z Prahy a Středočeského kraje, pro které byl ve středu 2. prosince uspořádán poslední online regionální seminář.

Na začátku semináře vystoupili s prezentací organizátoři z EUTIS, o.p.s., kteří představili projekt jako takový, instituce EU, legislativní proces EU, a také agendu pro následná jednání. Po celý letošní ročník se organizační tým snažil, aby měli mladí účastníci co nejlepší zážitek, a tak je nechali vybrat si, v jaké instituci a o jaké agendě chtějí jednat – studenti z Prahy a Středočeského kraje si zvolili z institucí Evropský parlament a z agend nařízení ePrivacy. V rámci této části programu pak také vystoupili zástupci partnerů, jmenovitě Ludmila Johnová, vedoucí sítě Eurocenter a Eurocentra Praha, a také Michal Pelc ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Poté se již mladí účastníci rozdělili do frakcí Evropského parlamentu a zahájili jednání, která byla věcná a naši europoslanci se velmi dobře sžili se svojí novou pozicí a tvrdě hájily zájmy svých skupin. Výsledkem bylo přijetí čtyř pozměňovacích návrhů k nařízení ePrivacy, a také schválení nařízení jako celku. Simulační část byla jako již tradičně soutěžní, a tak na jejím konci byli vyhlášení nejlepší účastníci – první místo obsadila Simona Peržílková, druhý se umístil Vítek Seidler a třetí byl Kevin Eduard Spáčil. Tito účastníci se mohou těšit na věcné ceny, které jim organizátoři ve spolupráci s partnery v brzké době zašlou poštou.

Po simulační části přišla na řadu diskusní aktivita, při které studenti diskutovali o budoucnosti EU a občanské participaci mladých lidí s hosty aktivními ve veřejném dění. Na tento seminář pozvání organizátorů přijali Pavlína Slavíčková z Domu zahraniční spolupráce, a také Pavol Kukučka ze zastoupení Evropské Komise v ČR. Studenti identifikovali problémy a jiná zásadní témata v těchto oblastech a navrhovali jejich řešení. Výstupy z diskusí, jako již tradičně, budou předány osobami s rozhodovací pravomocí, které tak budou mít k dispozici názory mladých lidí, které mohou zohlednit ve svém rozhodování.

Jak již bylo uvedeno, jednalo se o poslední regionální seminář letošního pandemií poznamenaného ročníku. Na tuto fázi naváže ve druhé polovině ledna modelové zasedání institucí EU, které se uskuteční od 22. do 24. ledna 2021 a na které se setkají nejlepší účastníci regionálních seminářů z České republika a Slovenska, přičemž předpokládaný počet účastníků se pohybuje mezi 30 až 40 studenty.

Projekt je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.

 

Předposlední regionální seminář je za námi!

Brno, 27. 11. 2020 – Šestý ze série sedmi regionálních seminářů projektu .„Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“ se uskutečnil ve čtvrtek 26. listopadu. Studenti z Ústeckého a Libereckého kraje v jeho průběhu simulovali jednání Evropského parlamentu, a také diskutovali se zajímavými hosty aktivními ve veřejném dění.

Vyzkoušet si roli evropských politiků, jednat o skutečné agendě, o které jednaly instituce EU, a diskutovat s hosty. Takové možnosti měli mladí lidé, kteří se přihlásili na předposlední regionální seminář projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“. Ten se uskutečnil ve čtvrtek 26. listopadu a byl určen pro Ústecký a Liberecký kraj. Z důvodu pandemie COVID-19 se seminář musel, stejně jako všechny předchozí, uskutečnit online přes platformu MS Teams.

V úvodu semináře vystoupili s prezentacemi zástupci EUTIS, o.p.s., kteří představili samotný projekt, partnery, legislativní instituce EU, a také agendu v podobě nařízení ePrivacy, kterou si studenti před seminářem zvolili k jednání. Kromě agendy si studenti mohli také vybrat, v jaké instituci chtějí zasedat, přičemž mladí účastníci z Ústeckého a Libereckého kraje si zvolili Evropský parlament. V této části rovněž vystoupily zástupkyně partnerů, konkrétně koordinátorka Eurocentra Ústí nad Labem Adéla Rypková, a také vedoucí sítě Eurocenter Ludmila Johnová. Ty účastníkům představili aktivity a služby Eurocenter.

Po úvodní prezentační části přišla na řadu simulační část, při které se studenti vžili do role europoslanců a jednali o předložené agendě. Celé jednání se neslo v příjemné atmosféře a mladí účastníci se rychle vžili do svých rolí, když hodně a kvalitně diskutovali a připravili celou řadu pozměňovacích návrhů. V závěru simulace pak hlasovali o jednotlivých dodatcích, a také o nařízení ePrivacy jako celku. Simulační část byl tradičně soutěžní, a tak organizátoři ve spolupráci s partnery vybrali tři nejlepší účastníky, kteří se mohou těšit na zajímavé věcné ceny. Na prvním místě se umístil Matyáš Adam Michel, druhé místo obsadil Aleš Fajstaver a třetí byl Filip Matula.

Na simulační část navázala, stejně jako při všech předchozích seminářích, diskusní aktivita, při které mladí účastníci diskutovali o budoucnosti EU a občanské participaci mladých lidí s hosty aktivními ve veřejném dění. Na tento seminář pozvání organizátorů přijali Zuzana Wildová z České rady dětí a mládeže a Pavel Branda, místostarosta Rádla, člen Evropského výboru regionů a vedoucí Europe direct Liberec.

V příštím týdnu přijde na řadu poslední online regionální seminář, a to konkrétně ve středu 2. prosince pro Prahu a Středočeský kraj. I při něm si studenti vyzkoušejí, jaké je to v pozici evropských zákonodárců jednat o skutečné agendě institucí EU, a také budou diskutovat se zajímavými hosty.

Projekt je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Na druhom regionálnom seminári pre Slovensko študenti rokovali o Európskom klimatickom predpise

4. novembra 2020 sa konal v poradí druhý online regionálny seminár pre Slovensko. Spoločne na ňom rokovali žiaci stredných škôl z Banskobystrického a Žilinského kraja. Tentokrát bol hlavnou témou Európsky klimatický predpis.

Žiaci sa jednohlasne zhodli na význame ekologických tém v dnešnej spoločnosti a tiež na potrebe vykonať kroky potrebné na záchranu klímy čo najskôr. Táto zhoda sa odrazila aj pri diskusii o finálnej podobe nariadenia, kde aj napriek obavám ministrov krajín ako Bulharsko či Rumunsko, dokázali žiaci dospieť ku kompromisu.

Najúspešnejším účastníkom seminára sa stal Dominik Palkovič z Gymnázia M. M. Hodžu v Liptovskom Mikuláši, ktorý v úlohe ministra reprezentoval Švédsko. Hneď za ním sa umiestnila Lucia Lamošová z bilingválneho gymnázia v Žiline ako ministerka Talianska a Šimon Mendel z Gymnázia M. Galandu v Turčianskych Tepliciach ako minister za Nemecko.

V druhej časti seminára sa žiaci v diskusii s Timotejom Štefánikom, asistentom predsedu Banksobystrického kraja, venovali problematike zapojenia mladých ľudí do rozhodovacích procesov. Pomenovali zo svojho pohľadu kľúčové problémy a tiež sa dozvedeli o mnohých možnostiach, vďaka ktorým mladí ľudia môžu prejaviť svoj názor, a to nielen na úrovni lokálnej politiky.

Druhým hosťom diskusnej aktivity bol mestský poslanec z Banskej Bystrice, Dávid Kapusta, ktorý žiakom priblížil fungovanie rozhodovacích procesov na regionálnej úrovni a tiež ďalšie možnosti, ktoré môžu mladí ľudia využiť, aby ich hlas bolo v regióne počuť.

Ďalší seminár v slovenskej časti projektu nás čaká už na budúci štvrtok, teda 19. novembra, tentokrát určený pre žiakov Nitrianskeho a Trenčianskeho kraja.

Studenti ze čtyř krajů uplynulý týden rozhodovali o Evropě

Brno, 16. 11. 2020 – Mladí aktivní lidé z Plzeňského, Karlovarského, Jihomoravského kraje a kraje Vysočina se v uplynulém týdnu zapojili do projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“. V rámci celodenního programu měli možnost při simulaci jednání Evropského parlamentu vžít se do role europoslanců, a také v diskusní části sdílet své názory s odborníky z veřejného života.

Přihlásit se na seminář, připojit se ráno v den jeho konání k videohovoru na platformě MS Teams a rozhodovat o Evropě. Takový je postup, který musejí učinit všichni studenti, kteří se chtějí letos zúčastnit regionálních seminářů projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“. V uplynulém týdnu se konaly hned dva online semináře, a to ve středu 11. listopadu pro Plzeňský a Karlovarský kraj a v pátek 13. listopadu pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

Úvod obou seminářů otevřeli zástupci EUTIS, o.p.s, kteří mladým účastníkům odprezentovali projekt jako celek, a také agendu kterou si pro semináře studenti vybrali – v případě středečního semináře se jednalo o návrh Právního rámce pro klima, v pátek pak o nařízení ePrivacy. Pro oba semináře si studenti vybrali simulaci Evropského parlamentu. Součástí zahájení byly také prezentace aktivit partnerů z plzeňských, karlovarských, brněnských a jihlavských Eurocenter a středisek Europe Direct.

Většinu programu středečního i pátečního semináře vyplnila simulace jednání Evropského parlamentu o skutečné agendě. Na obou seminářích se sešli aktivní mladí lidé, kteří vedli dlouhé věcné diskuse jak o samotných návrzích, tak také o pozměňovacích návrzích, které v průběhu jednání připravili. Při obou jednáních se podařilo účastníkům vytvořit tak silné koalice, že neměli problém schválit jak většinu pozměňovacích návrhů, tak také návrh jako celek. Simulační část byla jako již tradičně soutěžní a na konci obou seminářů organizátoři a partneři projektu vyhlásili nejlepší účastníky. Na semináři pro Plzeňský a Karlovarský kraj se na první pozici umístil Oldřich Neumann, na druhé Jan Zindr a na třetí Jan Chovanec. Nejlepší výkon druhého semináře pak podala Klára Jelínková, druhou příčku obsadila Klára Toupaliková a třetí Max Onderka.

Na simulační část navázala diskusní aktivita, při které se studenti setkali se zajímavými osobnostmi z veřejného života a diskutovali s nimi jak o participaci mladých lidí na veřejném životě, tak také o budoucnosti Evropy. Na seminář pro Plzeňský a Karlovarský kraj přijali pozvání organizátorů Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR a Michal Himmer z Katedry mezinárodních vztahů a politologie FF ZČU. Pátečního semináře se pak v roli hostů zúčastnily Kateřina Kalábová, regionální konzultantka programů Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity Jihomoravský kraj, a také Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU.

V tomto týdnu má projekt přestávku a nekoná se žádný z online regionálních seminářů, takže organizátoři mohou nabrat síly na příští týden. V tom se totiž uskuteční předposlední seminář, a to ve čtvrtek 26. listopadu pro Ústecký a Liberecký kraj. V rámci něj budou mít opět mladí účastníci možnost diskutovat s osobnostmi z veřejného života, ale hlavně vžít se v rámci simulace do pozice evropských politiků a jednat o skutečné agendě. Sérii sedmi online seminářů pak zakončí ve středu 2. prosince ten pro Prahu a Středočeský kraj. 

Projekt je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Studenti z České republiky v tomto týdnu hned dvakrát rozhodovali o Evropě

Brno, 5. 11. 2020 – Dalšími dvěma online regionálními semináři pokračoval v tomto týdnu projekt „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“. Mladí aktivní lidé z Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje si tradičně vyzkoušeli jednání institucí EU, a také diskutovali s hosty z veřejného života, kteří přijali pozvání na seminář.

Dva skvělé semináře ve dvou dnech. Tak by se dal v krátkosti shrnout průběh projektu „Rozhoduj o Evropě – Staň se na den tvůrcem evropské politiky“ v tomto týdnu. První ze seminářů se uskutečnil v úterý 3. listopadu a byl určen pro studenty z Moravskoslezského kraje a druhý seminář pro Olomoucký a Zlínský kraj proběhl ve středu 4. listopadu. Stejně jako všechny ostatní semináře letošního ročníku projektu se i tyto dva musely kvůli pandemii COVID-19 uskutečnit v online prostoru prostřednictvím platformy Microsoft Teams. Na začátku obou seminářů vystoupili s prezentacemi zástupci EUTIS, o.p.s., kteří představili samotný projekt, legislativní instituce EU, a také agendu v podobě nařízení ePrivacy, kterou si studenti před seminářem zvolili k jednání. Kromě agendy si studenti mohli také vybrat, v jaké instituci chtějí zasedat, přičemž mladí účastníci z Moravskoslezského kraje si zvolili Radu EU, zatímco studenti z Olomouckého a Zlínského kraje se vyslovili pro Evropský parlament. V úvodní  části rovněž vystoupili zástupci partnerů, konkrétně Eurocentra Ostrava, Eurocentra Brno, Eurocentra Olomouc a Europe Direct Olomouc, kteří představili aktivity svých organizací.

Simulační část při obou seminářích byla opravdu na vysoké úrovni a mladí účastníci se naplno vžili do svých rolí ministrů a europoslanců, odborně a zkušeně diskutovali, a také si připravili celou řadu pozměňovacích návrhů, o kterých se následně jednalo a hlasovalo. Následně také naši zákonodárci hlasovali o návrhu ePrivacy jako celku, přičemž v Moravskoslezském kraji byl tento, i přes přijetí pozměňovacích návrhů, ministry těsně zamítnut, zatímco v Olomouckém a Zlínském kraji se europoslanci dohodli na jeho přijetí. Simulační část byla již tradičně soutěžní, takže na konci semináře byli vyhlášení nejlepší účastníci. Na semináři pro Moravskoslezský kraj se vítězem se stal Matyáš Vašňovský, na druhém místě se umístil Jakub Vlček a na třetím Radomír Mielec. Při druhém semináři pak zvítězil Adam Zemčík, na druhém místě se umístila Kristýna Bulvasová a na třetí pozici Pavel Pírek.

Součástí obou seminářů pak také byla diskusní aktivita, při níž mohli naši mladí účastníci diskutovat s hosty, kteří přijali pozvání na seminář, a to o budoucnosti Evropy, a také o občanské participaci mladých lidí. Hosty v Moravskoslezském kraji byli Petr Kantor, Regionální konzultant programů Erasmus+ Mládež a Evropský sbor solidarity, místopředseda spravní rady Asociace středoškolských klubů České republiky, a také Radomír Kaňa z katedry mezinárodních ekonomických vztahů EKF VŠB-TUO. Na seminář pro Olomoucký a Zlínský kraj pak pozvání přijali Kristína Pitoňáková z Europe Direct Olomouc, Miroslav Krša z Eurocentra Olomouc.

V příštím týdnu nás opět čekají hned dva, v pořadí čtvrtý a pátý, online regionální semináře, a to konkrétně ve středu 11. listopadu pro Plzeňský a Karlovarský kraj a v pátek 13. listopadu pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. I během těchto dvou seminářů se mladí účastníci vžijí do role evropských zákonodárců a budou jednat o agendě, o které evropské instituce reálně jednaly. Nejlepší účastníci se mohou za své výkony těšit na zajímavé ceny. Součástí programu bude také diskusní blok za účasti hostů z veřejného života, kteří přijali naše pozvání.

Projekt je realizován obecně prospěšnou společností EUTIS a Výzkumným centrem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku ve spolupráci s Centrem pro evropskou politiku (Bratislava), Odborem komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR. Partnery projektu jsou Konrad-Adenauer-Stiftung, Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Europe Direct Česká republika a Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Mediálním partnerem projektu v České republice je portál Euroskop.cz. Ve školním roce 2020/2021 probíhá projekt v rámci příprav na Konferenci o budoucnosti Evropy.